Když televizor nestačí, volte projektor

Velikosti televizorů rostou a možnost dnes mít (ve srovnání s klasickou televizí) televizi pověšenou na zdi, je skvělá věc. Někomu to ale nestačí, chce víc nebo chce, aby obraz vidělo víc lidí. Pak přicházejí ke slovu projektory.

V ne příliš dávných dobách kralovaly velkým úhlopříčkám televizory se zpětnou projekcí, které navázaly na projektory s katodovými trubicemi. Nejdále v technologii televizorů se zpětnou projekcí došla japonská firma JVC, která se věnovala jejich výrobě, když už všichni výrobci (včetně Sony, které rovněž dost dlouho drželo televizory tohoto typu v nabídce) odvrátili od zpětné projekce svou tvář. Nutné říci, že poslední modely projekčních televizorů JVC měly dostatečně dobrý kontrast a dalo se na ně i koukat. Vrcholem nabídky byl 110palcový projekční televizor JVC ILA.



Maximum z projekčních televizorů dostala společnost JVC, když před třemi roky uvedla na trhu 110palcový (280 cm) televizor ILA.

Projekční televize měla nevýhody. Byla těžká, neohrabaná, neměla dostatečný jas i kontrast - i když poslední modely na trhu, už mohly být sledovány i při zapnutém intenzivním okolním světle. Měly vysokou spotřebu. Jejich výhodou ale bylo příjemné „měkké" zobrazení - dnes je ale naproti tomu fenoménem obraz ostrý jak břitva.

Projekční televizory - a tím odpovídáme na dotazy mnohých čtenářů - už nedostanete nikde koupit. Jedinou výjimkou je firma Mitsubishi, která ještě dodává televizory na principu zpětné projekce s podporou DLP technologie - viz dále.

Poznámka: Pro ty, kteří projekční televizory nestihli. Byly založeny na principu tří katodových trubic (RGB), které, umístěny pod projekční plochou (nejčastěji) vrhaly obraz na zrcadlo a odsud se obraz odrážel na projekční plochu. Byly dost těžké - přes padesát kilogramů, podle provedení, a byly náročné na prostor. Jako doplněk místnosti však byly úžasné - i co se zvuku týče, protože skříň zároveň sloužila jako ozvučnice. Problémem u projekční televize bylo i seřízení konvergence obrazu především v rozích obrazovky. To proto, že jednotlivé lampy byly od sebe několik centimetrů daleko a byl dost slušný výkon naladit celý optický systém tak, aby v rozích na sebe barvy přesně navazovaly a nevznikaly barevné závoje a nepřesnosti zobrazení.

Projektory

Projektory prošly dlouhou cestu, až se dostaly do stavu použitelnosti v domácnosti. Stranou necháváme záměrně profesionální 4K projektory, které se užijí v promítacích komplexech nebo v obrovských místnostech. Vysvětlíme si nejprve, opět jen ve zkratce, princip fungování projektoru a pak se dozvíte i to, na co si dát pozor při koupi.

Systém DLP

V současné době se používají dva principy činnosti. Jeden vychází z čipu, který vymyslela firma Texas Instruments a používá k zobrazení systému mikrozrcátek, která jsou postupně osvětlována přes rotující barevný filtr. Jmenuje se to DLP a to značí Digital Light Procesing. Princip činnosti je: základem všeho je výkonná lampa. Mezi ni a čip s mikrozrcátky (DMD = Digital Micromirror Device) je vložen rotující barevný filtr, což je disk (zjednodušeně) se třemi barvami RGB. Každá výseč zabírá na disku právě 120°.


Princip činnostri technologie DLP využívající čipu DMD.

V daný okamžik na systém mikrozrcátek dopadá pouze jedna barva. Zrcátka, kterých je přesně tolik, jaké je přirozené (nativní) rozlišení projektoru, tedy například v případě HD je to 1 920 x 1 080 mikrozrcátek, se srovnají tak, že odrazí světlo směrem k objektivu. Ostatní zrcátka jsou odkloněná a směrují světlo mimo objektiv. Po průchodu optickou soustavou zaostřovacích čoček se pak na zdi objeví body, které odrazil čip s mikrozrcátky. Rotující kotouč se pak posune dále a tím se změní barva, dopadající na zrcátka a tím pádem i barva, která „jde ven z projektoru". V ten okamžik se zrcátka nastaví do jiné polohy a na stěně se objeví obraz s jinou barvou. A tak to jde stále dokola. A nedokonalé lidské oko dokončí celý proces. Kmitání barev a obrazových bodů na stěně se změní ve vnímání plynulého obrazu.

 3LCD

Druhý systém pracuje jinak. Světlo z lampy se vede na optický hranol, který ho (přesně podle zákonů fyziky) rozloží na tři základní barvy - RGB. Každý ze samostatně optikou vedených paprsků prochází přes miniaturní LCD displej (celkem jsou tři) a pak jsou opět složeny ve druhém optickém hranolu a celý, až teď smíšený výsledný paprsek je veden přes optiku a objektiv směrem k plátnu, kde se zobrazí. I když tady se mění nastavení propustnosti jednotlivých bodů na minipanelech LCD, asi vám něco říká, že obraz není tak trhaný. Navíc lze barevnost lépe naladit ovlivněním jednotlivých LCD panelů. Někdo tomuto systému vyčítá, že na plátně vytváří mřížku, jednotlivé obrazové body totiž nejsou těsně vedle sebe, jako mikrozrcátka u DLP technologie - ale dnes tyto připomínky patří minulosti a tento systém je dotažen k maximální dokonalosti.


Princip činnosti technologie 3LCD.

Existují však i projektory 3DLP, které používají stejný optický systém, jako jsme právě popsali u 3LCD projektorů, ale obraz jednotlivých barev se vytváří jednotlivě - každý zvláštním DLP procesorem. To už by nemuselo být tak špatné, zdá se.

Teď už víte vše

Zbytek je pak už jen na vás. My jen připomeneme, že i projektory už umí promítnout na stěnu nebo plátno i obraz ve vysokém rozlišení. Projektor nemusí vždy ale být samostatným prvkem vaší domácí aparatury, jak to často bývá. Tím myslíme, že projektoru je svěřena pouze zobrazovací činnost, o zvuk se pak postará domácí kino.



Typickým multimediálním projektorem je Epson EH-DM3. Je vybaven zesilovačem s prostorovým zvukem a přehrávačem DVD. Navíc má i slot USB pro zasunutí flash paměti nebo pro připojení externího pevného disku s multimediální obsahem. Mezi jeho vychytávky patří například režim Káva, aktivovaný z dálkového ovládání, který zastaví projeci a osvítí naplno plátno. Vy si tedy můžete odskočit, aniž byste museli zapínat světlo v místnosti. Dalším stiskem produkce začne přesně tam, kde před chvílí skončila.

Epson ale nabízí přístroj EH-DM3, jakousi „kostku", která v sobě má nejen DVD mechaniku (brzy určitě bude i Blu-ray a dokonce si myslíme, že brzy společně s vlnou zájmu o 3D projekci přibude i možnost ovládat aktivní 3D brýle, protože princip projekce 3D obrazu umožňuje být zobrazován i projektorem), ale i reproduktor a stereofonní hudební systém. Takže tato „kostka" dokáže vytvořit prostorový vjem. Navíc dokáže přehrávat i video z USB externího zařízení - buď pevného disku nebo z flash paměti.

Na co si dát pozor

Projektor charakterizuje několik základních parametrů. Především je to světelný výkon a kontrast. Světelný výkon se udává v ANSI lumenech (ANSI lm) a vám stačí jen vědět, že čím je větší, tím je to lepší - ovšem v závislosti na parametru druhém - a tím je kontrast. O tom za chvíli. Není ale třeba honit se za extrémními hodnotami, jako u projektorů ve školách nebo v práci, protože promítat asi budete v zatemněné místnosti anebo večer, takže použitelná hodnota začíná na nějakém 1 000 ANSI lumenů. U projektorů DLP se dostanete na 2 500 ANSI lumenů a u LCD pak i mnohem výš.

Kontrast. Tady opět vycházíme z popsaného principu činnosti. A kupodivu, hůře na tom je technologie 3LCD. Ne všechny LCD panely dokážou „uzavřít" světelný tok jednotlivých barev úplně, takže pokud je scéna černá, na plátně se objeví hodně tmavě šedá. Zcela jinak je tomu u prvního systému DLP čipu - pokud se má zobrazovat černá barva, mikrozrcátka jsou nasměrována mimo objektiv a proto do něj nedopadá žádné světlo. Takže, promítací plocha je tak černá, jak je zatemněná místnost. DLP systém by tedy podle tohoto odhadu měl mít mnohem vyšší kontrast, než se dosahuje u systému 3LCD. Dnes však, díky postupu moderních technologií, toto pravidlo neplatí obecně.

Upevnění projektoru

Dále uvažujte kupodivu o tom, jak projektor upevníte. Zda ho budete mít při projekci na stole - to má výhodu, že projekci můžete udělat třeba i na zahradě. Pokud jej ale připevníte pomocí speciálního držáku, můžete ho mít na stropě a v digitální domácnosti pak na stěnu vyvedete jen zásuvku pro připojení zdroje signálu - tedy videa. Projektor pak nikde nepřekáží - a pokud se v digitálních bytech dělají rozvody, pak se určitě použijí stropní panely nebo sádrokarton. Toho můžete využít k tomu, abyste projektor „vytáhli" nad prostor falešného stropu a v době, kdy není používán, je skryt nad stropními podhledy nebo nad sádrokartonem. Existují i různé mechanické držáky, které umístí projektor na různá místa, třeba metr od stropu, aby lichoběžníkové zkreslení bylo co nejmenší. I když toho se zrovna bát moc nemusíte, jak se dozvíte hned o pár řádku dále.

Poznámka: Některé projektory můžete pověsit „břichem" nahoru, tedy vzhůru nohama oproti stavu, kdy stojí na stole. Pak tento projektor musí umět otočit obraz vzhůru nohama. Pokud promítáte na plátno zezadu, musí zase projektor umět obraz otočit stranově. Obě věci se nastavují v menu projektoru. Ten se ovládá pomocí dálkového ovládání, ale je možné zabudovat povely do povelů vašeho domácího ovládacího a řídicího systému.

Lichoběžníkové zkreslení

Lichoběžníkové zkreslení vzniká tehdy, pokud je projektor sice kolmo k rovině plátna, ale druhá rovina kolmá na plátno není. Jinak řečeno, když projektor umístíte před střed plátna, ale „naklopíte" ho směrem nahoru nebo dolů. Když spustíte projektor, obraz se vám bude zdola nahoru rozšiřovat (pokud je projektor pod úrovní středu plátna) nebo naopak zužovat směrem nahoru, pokud na plátno „svítíte" projektorem shora dolů. V každém případě lze nastavit korekce lichoběžníkového zkreslení tak, aby na stěně byl právě obdélník. Některé projektory dokážou korigovat i stav, kdy projektor není ani v jedné rovině, kolmé na plátno. Některé moderní projektory jsou vybaveny automatickou redukcí tohoto zkreslení.

Důležitost nativního rozlišení

Dále je důležité, abyste znali rozlišení projektoru, tady počet obrazových bodů, které dokáže fyzicky (nativně) zobrazit. Jakýkoli přepočet na jiné rozlišení totiž přináší zhoršení kvality zobrazení. S tím souvisí i to, zda chcete projektor formátu 4 : 3 nebo 16 :  9. Tedy klasické formát nebo formát širokoúhlý.

Krátká ohnisková vzdálenost


Jedna z prvních společností, která uvedla na trh projektory s tak zvanou krátkou ohniskovou vzdáleností, byla firma BenQ. V této oblasti slaví úspěchy a zde vidíte model MP 782 Full HD.

Projektory s krátkou ohniskovou vzdáleností se objevily na trhu hromadně asi tak před třemi lety. Jde o to, že optika každého projektoru z určité vzdálenosti dokáže vytvořit určitou maximální úhlopříčku na plátně. Při větších vzdálenostech projektoru od projekční plochy (a tím i velkých úhlopříčkách) ale klesá jas i kontrast na plátně. To je dáno opět fyzikou, protože jas ubývá kvadraticky se vzdáleností. Nutnost zachovat vysoký jas a možnost používat projektory i v menších místnostech blíže plátnu donutily výrobce vyvinout speciální optiku pro projektory s tak zvanou krátkou ohniskovou vzdáleností, která zvyšuje jas, kontrast a zmenšuje vzdálenost projektoru od plátna. Projektor tedy můžete mít už několik desítek centimetrů od plátna a „dostat" na plátno velkou úhlopříčku bez viditelných obrazových vad.

Lampa

Dále pak prostudujte životnost lampy, která bývá dnes minimálně 4 000 hodin, pak se lampa musí vyměnit, protože se na její skleněné baňce zevnitř usazují kousky kovu ze spirály, což mimo jiné snižuje její světelný výkon a za druhé to vede k tomu, že skleněná baňka má jinou tepelnou roztažnost, než kov, používaný na vlákno, a pokud jeho množství přeroste kritickou mez, díky rozlišné roztažnosti může dojít k explozi baňky, vedoucí až ke zničení projektoru. Lampa vám podle druhu provozu vydrží běžně několik let. Ale sledujte bedlivě počitadlo hodin, které se vám samo připomene při zapínání v době, kdy se blíží konec životnosti lampy.

Připojení


Jak vidíte ze zadního pohledu, projektor připojíte podobně, jako běžnou televizi, můžete ho dokonce připojit i jako zobrazovací zařízení k  počítači.

Projektor se připojuje jako televizor. I když nezpracuje zvuk, mohou na něm být konektory HDMI pro rozlišení HD nebo DVI, to je to samé, jako HDMI, ale nepřenáší se tu zvuk. Přechodky lze samozřejmě přikoupit. Dále tu bývají analogové vstupy kompozitního nebo/i komponentního signálu. Některé mají i konektor na připojení počítače - buď klasický analogový VGA nebo digitální DVI. Pokud instalujete projektor na strop, nezapomeňte počítat s vyvedením připojovacích míst na stěnu pro snadné připojení projektoru ke zdroji promítaného signálu. Některé projektory jsou vybaveny i USB portem pro zobrazení videa nebo obrázků na něm uložených.

Last but not least: plátno

I když u některých dražších projektorů můžete korigovat barevnost zdi, na kterou promítáte, přeci jen vám doporučujeme zakoupit plátno. Můžete ho opět úspěšně instalovat do falešného stropu, takže při úklidu se skryje celé mezi falešný a skutečný strop a nepráší se na něj. Pro tuto variantu vyberte plátno s elektromotorem, jinak záleží vaší chuti plátno balit - a jak.


Příklad vhodné instalace systému projektoru i se zatahovacím plátnem do digitální domácnosti.

Špičkové plátno vlastního patentu před třemi lety přinesla firma Sony. Toto plátno ale dnes už nabízejí skoro všichni, tehdy to ale byla revoluce. Toto plátno má vynikající odrazovost dopadajícího obrazu, i když na něj svítí slunce nebo na něj dopadá přímé světlo. Díky němu získáte špičkový kontrastní obraz a věřte, že toho nebudete nikdy litovat! Pokud si koupíte dražší projektor Sony, dostanete toto plátno zdarma.

Shrnutí

Zapomeňte na to, jaké systémy existují - zda 3LCD nebo DLP. Projektor, především pak pro domácí kino s vysokým rozlišením nestojí tisícovku, ale spíš desítky tisíc. Nechte si tedy předvést více projektorů a vyberte ten, který se vám nejvíce líbí. Respektive jím podaný obraz.

A ještě poznámka. Při koupi HD projektoru se zamyslete. Chcete ten, který má větší nativní rozlišení, třeba plných 1 920 x 1 080 obrazových bodů (Full HD) nebo se spokojíte s HD Ready projektorem s rozlišením třeba 1 280 x 720 obrazových bodů? Mezi nimi je totiž propastný cenový rozdíl.

Doporučujeme: raději dražší a kvalitnější, než levný. Uvidíte sami, u menších rozlišení (HD Ready) totiž dochází k přepočtu obrazu na nižší rozlišení, a pokud koupíte levný, nebudete se stačit divit - použitý algoritmus někdy jinak tenké linky zobrazí jak trubky, jindy je zase úplně odmázne. To samé s konturami obrazu a s barevnými přechody. Myslíme si, že na projektoru by se šetřit nemělo - a před jeho koupí by určitě mělo předcházet být kvalitní předvedení. Nespěchejte. Kontrolujte i maličkosti - nastavení barevnosti, automatické korekce lichoběžníkového zkreslení, životnost lampy…

A pokud vám vše, co jsme napsali, nestačí, a chcete ještě podrobnější technické údaje pro výběr projektoru, doporučujeme velmi dobrý odkaz .

Zdroje:

Acer, BenQ, Canon, Epson, JVC, Mitsubishi, Panasonic, Sony, Texas Instruments DLP , Umax

Zveřejněno: 17. 04. 2010