Můžete sledovat signál DVB-T2 na svém televizoru?

Protože se stále množí dotazy ohledně příjmu DVB-T2, rozhodli jsme se poněkud podrobněji věnovat této otázce. Odpověď je ale příznivá - ano, jde to, na starším televizoru, i na moderní televizi. Řešením je volba toho správného set-top boxu.

Jistě jste si všimli, že se v prostoru televizního pozemního digitálního vysílání objevily nové multiplexy, které nabízejí signál DVB-T2. Některé starší set-top boxy jej dokáží částečně detekovat a tak se na vašem televizoru mnohdy objeví pouze zvuk, nikoli obraz. To ale jen u některých set-top boxů, v našem případě to byly set-top boxy (dále STB), vyrobené firmou Evolve (některé modely).

Co to je DVB-T2?

Než se ale dostaneme k vysvětlení toho, jak signál pozemního vysílání digitální televize dostat na obrazovku vaší televize, si nejprve řekneme, co to DVB-T2 vlastně je a co nám přináší. Wikipedie nám sděluje, že dne 19. 5. 2010 proběhl v České republice první test DVB-T2. Stalo se tak u příležitosti konference Svět televizní budoucnosti. Test probíhal na území hlavního města Prahy z Žižkovského vysílače. Šířeny byly stanice Nova HD a ČT HD. V době od listopadu 2010 do konce roku 2011 v České republice Český telekomunikační úřad ve spolupráci s Českými radiokomunikacemi zkoušel několik DVB-T2 vysílačů za účelem ověření podmínek šíření a kvality příjmu, které nebylo určeno pro veřejnost, a které bylo na konci roku 2011 ukončeno. Další testovací provoz Českých radiokomunikací pro UHD TV bude probíhat od ledna 2014. K vysílaným kanálům se později přidalo vysílání Prima HD a TV Barrandov HD. V současné době jsou na kanále 50 šířeny ze Žižkovské vysílače signály stanic ČT1 HD, Prima HD, Barrandov HD a jeden měřicí kanál. Co se budoucnosti týče, o dalším vývoji se teprve uvažuje a rozhodnutí o tom, co bude dál, bude známé nejpozději (prý) v roce 2017.

V současné době ale spolupracují České radiokomunikace s Českou televizí na dalším vývoji - a tím by měla být možnost šířit signál UHD právě prostřednictvím DVB-T2. Tento standard se totiž odlišuje od předchozího vysílání ve standardu DVB-T tím, že používá kódování MPEG-4, které má vyšší účinnost a tím pádem je možné jedním kanálem v multiplexu přenést více dat, než tomu bylo dříve. Díky tomu se tedy můžeme dočkat toho, že pozemním digitálním vysíláním se do našich televizorů dostanou i stanice, vysílající v ultravysokém rozlišením UHD.

DVB-T2 je tedy dalším krokem k přenosu vyššího rozlišení na obrazovky vašich televizorů. Vychází koncepčně z předchozího systému DVB-T, tedy šíření digitálního televizního signálu pozemní cestou, komprimovaného ovšem v MPEG-2. Jde však o vyšší úroveň a proto používané STB pro DVB-T pro detekování stanic DVB-T2 nelze použít. Ty musejí být nahrazeny novými STB, které dokážou zvládnout právě DVB-T2.

V současné době je v centru zájmu vzájemné rušení signálu multiplexů, které přenášejí signál DVB-T2 s vysokorychlostním internetem LTE v pásmu 800 MHz. Z toho důvodu se provádí testování příjmu a vzájemného ovlivňování těchto dvou bezdrátových technologií s tím, že oprávnění vysílat experimentální vysílání ve standardu DVB-T2 platí do 30. listopadu 2014. Pak se uvidí, co bude dál.

K čemu je vlastně DVB-T2 dobré?

Pokud se ptáte, proč DVB-T2, pak odpověď je nasnadě. Kromě toho, že je tento standard schopen přenést díky kvalitnější komprimaci i signál UHD, který má (oproti Full HD) čtyřikrát více dat, umožňuje nabídnout kromě vysílání v HDTV (rozlišení Full HD) i řadu dalších inovativních služeb. To je především hybridní televize (HBB TV), která spojuje standardní televizní vysílání s přístupem k nelineárnímu obsahu na internetu - jinak řečeno, umožňuje „zpětnou vazbu" diváka k poskytovateli televizních služeb, například tedy bude možné během vysílaného programu reagovat na tento program nebo typicky bude možné objednávat zboží na základě nabídky, která se právě objevuje na obrazovce. Dále DVB-T2 přináší možnost přenosu prostorového zvuku, ale důležitá je i schopnost přijímat signál na mobilních zařízeních. Samozřejmě je tu možnost přenášet i uvadající 3D vysílání nebo tak zvaný super teletext, jehož grafika připomíná spíše webové stránky a ne semigrafikou sestavované (k sestavení obrazců se používají znaky z tabulky ASCII) teletextové stránky, jak je tomu doposud. Technologickým přínosem DVB-T2 je efektivnější využití pásem z pohledu využívání frekvenčního spektra.

Jak dostat DVB-T2 do televizoru?

Existuje několik způsobů, jak dostat tento signál do vaší televize. Nejjednodušší je ten, kdy jste při koupi vybrali letos, loni nebo už předloni moderní přijímač, který je už dekodérem DVB-T2 vybaven. Jde o chytré televizory v podstatě všech známých výrobců, kteří jsou na našem trhu, ostatní se postupně přidávají. Není výjimkou ani podpora standardu HBB TV služeb, které nabízí hybridní televizní vysílání.

Pak tu máme majitele chytrých televizních přijímačů, kteří si koupili takový televizor už dávno nebo takové, kteří stále ještě nepřišli kouzlu moderních chytrých televizních přijímačů na chuť a stále používají televizor s vakuovou obrazovkou. Ti jsou na tom totiž úplně stejně. Pokud budou chtít přijímat signál DVB-T2, budou nuceni - jako v počátcích DVB-T - používat set-top box. Podívejme se na možnosti, jak se dostat k signálu DVB-T2, aby se zobrazil signál stanic, vysílajících v tomto standardu na vaší obrazovce.

Rozdělme otázku na dvě podrubriky - televizory HD Ready a Full HD, a televizory klasické, kterých slouží v našich krajích ještě stále dost. V obou případech je řešením set-top box, ale při jeho výběru je nutné zaměřit se na jiné priority (to znamená na vybavení STB).

Nabídka na trhu STB je poměrně široká a už dotaz, vložený do internetového vyhledávače, vám přinese spoustu odpovědí a nabídku různých srovnávačů cen. Stejně tak můžete využít možnosti vyhledat patřičný STB v prodejnách s elektronikou. Zde ale upozorněme na to, že různé řetězce prodejen jsou orientovány mnohdy jen na určité výrobce a že není nutné vybírat vždy ten nejlevnější, který je k dispozici. Trh už nabízí velký výběr, co se týče nejen vlastností (ty jsou do jisté míry dost podobné), ale i vzhledu a provedení těchto přístrojů.

Jejich vybavení, ale především způsob obsluhy a zobrazované informace na jejich displejích se totiž u jednotlivých výrobců a jimi produkovaných modelů dost výrazně liší. Připravte se ale na to, že vám na stole opět přibude další dálkové ovládání, takže situace bude podobná tomu, co jsme už jednou zažili u příležitosti příchodu DVB-T, kdy jsme tento problém řešili s pomocí set-top boxů pro DVB-T.

Dobrou zprávou ovšem je, že pokud vlastníte chytrý telefon nebo tablet, které jsou vybaveny infračerveným portem, pak můžete v databázi přístrojů, jež lze ovládat, najít i některé STB pro DVB-T2. Pak můžete televizor ovládat přes Wi-Fi a STB infračerveným paprskem. Nejlépe ale na tom ale budou majitelé chytrých domů a obydlí, protože ti si jednoduše naprogramují do ovládacího panelu nebo ovladače digitální domácnosti povely, které budou potřebovat a pak k ovládání nejen bytu, ale i televizoru a set-top boxu, budou používat jen jedno ovládací zařízení. Systém ovládání bytu se postará o to, jak dostat správné signály na správné místo - do televizoru nebo do set-top boxu. Možnosti současných set-top boxů pro DVB-T2 si popíšeme dále, protože jsou společné.

DVB-T2 na televizorech Full HD a HD Ready

V každém případě by STB pro Full HD nebo HD Ready televizor (předpokládáme tady tiše, že všechny UHD televizory na trhu už přijímačem DVB-T2 vybaveny jsou) měl mít:

* Průchozí anténní vstup (kabel od antény se zapojí do vstupu anténního vstupu - typicky ANT nebo ANTENNE IN - a výstup (ANT OUT) se pak kabelem propojí s anténním vstupem televizoru. To je třeba pro zachování možnosti přijímat a dekódovat pozemní digitální vysílání standardu DVB-T v televizoru. Pokud ale chceme nechat dekódování pozemního vysílání - tedy DVB-T i T2 jen na STB, propojovat STB s televizorem není nutné. V tomto případě ale přijedeme o možnost současného nahrávání nějakého programu v STB a možnost sledovat jiný program, vysílaný ovšem „jen" v DVB-T, na televizoru.

* Konektor HDMI k propojení s televizorem, tudy se pak předávají televizoru digitální data a zvuk i prostorovém podání.

* Dobré je, pokud doma vlastníte AV receiver, pokud na STB najdete optický audio výstup, který přímo propojíte s AV receiverem.

A to je všechno.

DVB-T2 na starších televizorech s vakuovou obrazovkou

Tady musíme rozdělit situaci na dvě možnosti podle toho, zda je televizor vybaven konektorem SCART nebo není.

* V případě, že je televizor vybaven analogovým propojovacím konektorem SCART, pak je nutné při volbě STB sledovat, zda je STB také vybaven konektorem SCART.

* V případě, že jde o velmi starý televizor, který není vybaven ani SCART konektorem, pak musíte vybrat STB s možností modulovaného výstupu na určitý kanál. Upozorňuji však, že takových STB na trhu mnoho není, pokud vůbec nějaké jsou. Zahlédl jsem jen jeden model kdesi v hlubinách internetu. Propojení je stejné, ale ovšem na STB musíte naladit kanál, na který modulujete signál a v televizoru pak musíte naladit stejný kanál pro příjem, aby bylo možné to, co se dekóduje, zobrazit na obrazovce. Podotýkám však, že kvalita obrazu může být dost špatná, vylepšit ji lze pokusným modulováním na různé kanály, až najdete to nejpřijatelnější řešení.

K tématu vhodnosti používání STB na velmi starém televizoru se ještě vrátíme na konci článku.

Co čekat od set-top boxu pro DVB-T2?

Vybavení v současnosti nabízených set-top boxů pro příjem DVB-T2 se podobá jako vejce vejci. Převážná většina, ne-li všechny, umožňují současně dekódovat kromě signálu DVB-T2 i signál DVB-T. Většina z nich umožňuje nechat po koaxiálním kabelu (svodu od antény) napájet anténní předzesilovač, umístěný přímo u antény. To je důležité proto, že ne každý má možnost napájet předzesilovač adaptérem zapojeným do zásuvky na půdě.

Dále většina STB má na čelní stěně USB port, ke kterému je možné připojit flash disk (s kapacitou alespoň 8 GB, lépe je více, limitem ale bývá kapacita 32 GB) nebo externí pevný disk. Pokud takovou externí paměť k STB připojíte, stává se z STB PVR, neboli rekordér s možností přehrávání. Okamžitě tak získáte možnost tak zvaného zpožděného přehrávání, to znamená, že si můžete vysílaný program přehrávat s určitým zpožděním (ten se současně nahrává a vy jej pozorujete zpožděný, když jste zpoždění získali neočekávaným pobytem na WC, diskuzí s neodbytným sousedem nebo vařením kávy, abyste vydrželi až do konce pořadu), můžete ovšem nahrávat programy k pozdějšímu zhlédnutí - a to buď na základě toho, že si nahrávání určitého kanálu sami zapnete a pak i vypnete nebo si nahrávání naprogramujete. V každém případě ale počítejte s tím, že nahraný program si spustíte zase jen v STB, ve kterém jste ho nahráli (nikoli v počítači, jak byste se mohli mylně domnívat - a je to kvůli autorským právům většiny programů) a pevný externí disk bude „zničen" pro všechna ostatní data, protože použitý formát je u většiny STB zcela odlišný od toho, jaký používají počítače. To znamená, že pokud se jednou rozhodnete pro používání externího pevného disku pro záznam programů z STB, pak jej už nikdy (dokuj jej nepřeformátujete) nebudete moci použít v počítači.

Poslední možností je použít STB jako přehrávač videí v mnoha formátech (vyberte ten, který jich umí nejvíce, což bývají kupodivu většinou ty nejlevnější, které pak dokonce zvládnou zobrazit i titulky v češtině), fotek a k přehrávání hudby. A to opět v naprosté většině z paměťového zařízení, připojeného do USB konektoru, nacházejícího se (typicky) na čelní stěně STB.

Jdeme do toho?

A to je vše, co jsme vám chtěli tentokrát sdělit. Otázkou, zda „do toho jít" nebo ne, necháváme na vás. Je tu ale všetečná otázka, která zaslouží odpověď. A ta zní: „Proč bychom to dělali, když v DVB-T2 jsou zatím pouze dublovány programy, vysílané na DVB-T?"

Správně. A tak pro majitele „nechytrých" televizí třeba ještě s vakuovou obrazovkou bych doporučil, zůstat ještě při starém, protože přínos kvality vysílaných programů v Full HD (zatím) na vakuové obrazovce není dostatečně dobře znatelný. Používá se tu 625 (evropská norma) nebo 525 řádků (norma americká a japonská), což oproti 1080 bodům (pro Full HD) vertikálního rozlišení u nových digitálních forem zobrazení, je naprosto směšně neodpovídající.

Přesto bych doporučil STB pro televizory HD Ready nebo Full HD, které vybaveny dekodérem DVB-T2 nejsou, v místě příjmu není k dispozici signál stanic z DVB-T šířený formou MPEG-4 (tam ale určitě - bohužel - nebude zatím ani DVB-T2). I když signál DVB-T2 je subjektivně lepší, než ten, který je šířen na starších multiplexech v MPEG-4. Zvažte to. Zrovna tak bude přínosem jít do koupě STB pro DVB-T2 v příhraničních oblastech, kde je k dispozici signál DVB-T2 nesený multiplexy zahraničních vysílačů. Tady by to mohlo mít smysl. Vzhledem k tomu, že se počítá s postupným náběhem placeného vysílání i v oblasti pozemního televizního digitálního příjmu, má smysl poohlédnout se po STB se štěrbinou pro dekódovací kartu. Zcela určitě to přijde.

DVB-T2 je tady, ale myslím si, že ještě nenastal nutně čas k tomu, abychom se nutili k přechodu na příjem DVB-T2. Nicméně, štěstí přeje připraveným, a pokud se chystáte na příjem kvalitnějšího signálu i z jiných stanic, než jsou ty dublované k DVB-T, pak má investice do STB zcela jistě smysl.

Na konec ale opakuji, že nejlepší cestou ke kvalitnímu signálu je přejít na satelitní příjem DVB-S2, který je povětšině velmi stabilní. A znovu opakuji, že se mohou vyskytnout takové případy, jako ve starých Jinonicích, kde přímo nevidím ani na vysílač Žižkov ani na Cukrák, a kdy v hustějším dešti nebo za husté mlhy kostičkují všechny mnou přijímané multiplexy a tím pádem není možné přijmout signál ani jedné ze stanic kvalitně. To se mi v případě příjmu DVB-S2 nikdy nestalo. Otázkou ovšem zůstává, že do budoucna se počítá i s nárůstem počtu lokálních stanic, šířených v multiplexech ve formátu DVB-T2. A ty nikdy (asi) nepůjdou „na družici". Takže pak by měl pozemní příjem digitálních stanic svůj smysl, nehledě na služby HBB TV.

Takže, zase máte o čem přemýšlet.

Zveřejněno: 24. 08. 2014