Baterie: Znal je již Napoleon a dají se s nimi i hnojit pole
Říct o něčem nebo o někom, že je takzvaně „na baterky“, není obecně vnímáno příliš kladně. Na stranu druhou se nabízí otázka: Co dnes není? Před více než dvěma staletími spatřil tento vynález světlo světa a dodnes hraje nezastupitelnou roli v naší každodennosti. Jen díky nim můžeme používat zařízení, jako jsou mobilní telefony, notebooky či tablety i mnoho dalších zařízení.
Pod objevem baterií je
nesmazatelně podepsán italský fyzik Alessandro Volta. Na jeho počest slavíme
18. února, v den vynálezcových narozenin, Mezinárodní den baterií.
Jaká tajemství se skrývají pod jejich tvrdou „slupkou“ a které
interesantní příběhy jsou s vývojem baterií spojeny? Dočtete se
v zajímavostmi nabitém článku.
Zajímavost číslo 1: Za vynález
titul od Napoleona a kráter na Měsíci
Zmiňovaný věhlasný italský fyzik
Alessandro Volta proslul řadou objevů v oboru elektřiny. Jeho jméno je
však nejvíce skloňováno právě v souvislosti s vynálezem první
elektrické baterie na světě, takzvaného Voltova sloupu. Při prezentaci výsledků
svého výzkumu v Paříži uhranul rodák z Lombardie tehdejšího prvního
francouzského konzula Napoleona Bonaparta. Ten se následně stal jeho významným
podporovatelem. Voltovi udělil kupříkladu titul hraběte a jmenoval ho dokonce i
italským senátorem. Ani po Napoleonově porážce neupadl Volta v nemilost a
v roce 1815 byl rakouským císařem Františkem II. dosazen na pozici děkana
Filozofické fakulty v Pavii. Dnes je po něm pojmenována jednotka
elektrického napětí a rovněž jeden z kráterů na přivrácené straně Měsíce.
Zajímavost číslo 2: 41
neproměněných nominací
V roce 2019 získali John
Goodenough, Stanley Whittingham a Akira Jošino Nobelovu cenu za vynález
lithium-iontových akumulátorů, které jsou v dnešní době nejvyužívanějším
typem baterií. „Zajímavé však je, že tato technologie je více než sto let stará. Za
otce lithiových baterií je totiž považován Američan Gilbert Newton Lewis, který
s nimi poprvé experimentoval již v roce 1912,“ popisuje Radim Tlapák, ředitel českého internetového obchodu BatteryShop.cz. „Tento
fyzikální chemik se však narozdíl od svých nástupců nejvěhlasnější vědecké ceny
nikdy nedočkal. A to i přesto, že na ni byl nominován celkem 41krát.“
Zajímavost číslo 3: Nejvíce
baterií se vyrobí v Číně
Světovým lídrem ve výrobě baterií
je dlouhodobě Čína. Místní největší firma CATL ovládala v minulém roce
téměř třicet procent celého trhu. V nejlidnatější zemi světa se nachází
více než devět desítek obřích továren na akumulátory, které se označují jako
„gigafactory“. Se zvyšující se poptávkou spojenou s nástupem
elektromobility se však výroba začíná výrazněji rozšiřovat i na starý
kontinent. Svou „gigafactory“ by v blízké budoucnosti mohla mít i Česká
republika. O její výstavbě na našem území uvažuje koncern Volkswagen.
Zajímavost číslo 4: Největší
baterii najdete u protinožců
V roce 2017 dokončila
americká společnost Tesla instalaci největší lithium-iontové baterie na světě. „Ta
se nachází u australského města Hornsdale. Původně disponovala výkonem 100
megawattů a kapacitou 129 megawatthodin. Dokázala tak pokrýt hodinovou
spotřebu elektřiny zhruba 30 tisíc domácností. Před dvěma lety však došlo
k rozšíření areálu, čímž se parametry celého bateriového úložiště ještě o
třetinu zvýšily,“ informuje Radim Tlapák.
Zajímavost číslo 5: Pole
pohnojené bateriemi
Řada látek obsažených
v běžných alkalických bateriích je potenciálně škodlivá jak pro člověka,
tak pro životní prostředí. Před pár lety se však jedné finské firmě podařilo
vyvinout způsob, jak z použitých baterií oddělit důležité stopové prvky,
jako jsou zinek, mangan, draslík či síra. Ty pak následně nacházejí uplatnění
kupříkladu při výrobě hnojiv či doplňků stravy.
Zajímavost číslo 6: Funguje již
182 let
Malý elektrický zvonek
v předsálí jedné z laboratoří Oxfordské univerzity v Anglii může
návštěvník poměrně snadno přehlédnout. To by však byla škoda, neboť toto
zařízení disponuje zřejmě nejdéle fungujícími bateriemi na světě. Ty mu
dodávají energii již od roku 1840
a zvonek od té doby rozhýbaly asi deset miliardkrát.
Vědci přitom dodnes neznají přesné složení baterií, neboť čekají, až se
přirozenou cestou samy vybijí. Podle odhadů by k tomu mohlo dojít za deset
až dvacet let.
Zajímavost číslo 7: Jedna baterie
může znečistit až 600 tisíc litrů vody
Baterie jsou řazeny mezi
nebezpečný odpad. Po jejich dosloužení je tedy nezbytné dbát na správnou
recyklaci. „Vyhazovat použité baterie do směsného odpadu či na jiná
k tomu neurčená místa je velmi nezodpovědné vůči životnímu prostředí. Dnes
už téměř nepoužívané nikl-kadmiové články, které se však stále dají najít
v některých starších zařízeních, dokážou kupříkladu znečistit až 600 tisíc
litrů vody. Jakmile tedy život baterie skončí, měl by ji člověk vhodit do
sběrného boxu či odevzdat na odběrovém místě,“ nabádá Barbora Stárková ze společností
REMA, které zajišťují zpětný odběr elektroodpadu.
Zajímavost číslo 8: Na teplotě
záleží
Obecně je známo, že výrazný chlad
či naopak velké horko životnosti baterií nesvědčí. Optimální teplotou pro
jejich provoz a skladování je tak 15 až 20 stupňů Celsia.
Krátkodobé vystavení mrazu by na akumulátoru nemělo zanechat trvalé následky.
Delší „pobyt“ v nízkých teplotách však již může vést k trvalému
defektu. „Typicky se tak děje u přes zimu špatně uskladněné zahradní
techniky či elektrokol. Ještě dramatičtější následky může pro baterii mít působení
nadměrného tepla, neboť dokáže zapříčinit deformaci akumulátoru a ve
výjimečných případech i jeho explozi,“ uzavírá Radim Tlapák.
Test
znalostí o bateriích je k dispozici zde.
Zveřejněno: 11. 02. 2022