Je automatický vysavač Vorwerk VR100 skutečně tak dobrý?

Tento automatický vysavač získal po celém světě mnoho ocenění. Tak například u nás si odnesl vítěznou stuhu v testu vysavačů v časopise Test. V Německu ho vysoko hodnotily časopisy Chip a PC Welt (to je německá obdoba PC Wordu). Vysavač dostal i cenu Red Dot Award za elegantní design. Těch cen bylo více. Teď se na něj podíváme v DigitálníDomácnosti.cz.

První, co vás na tomto vysavači zaujme, je jeho provedení. Oproti strojům, které mají kruhový tvar, vyjmete z ekologické krabice zařízení, které tvarem připomíná písmeno „D" o hmotnosti čtyř kilogramů. Před tím, než jste si ho rozbalili, nechali jste si ho dovézt třeba z e-shopu společnosti Vorwerk, kde jste za něj zaplatili 15.950 korun. Tato cena je na trhu poměrně obvyklá, ale můžete hledat na srovnávacích serverech cenu i lepší. Vybalujte dále a z druhé krabice vyjmete nabíjecí stanici. Tady vám ale něco nehraje, protože vývod pro připojení k elektrické síti je dlouhý ani ne půl metru. Ale nebojte se, tohle ještě není konečná! Nemusíte se obávat, že tento přístroj budete moci používat jen u domácích rozvodů, které mají síťové zástrčky jen u země, a u výše posazených zásuvek budete muset používat prodlužovací šňůru.

Pro nás ale bylo vybalení nabíjecí základy s tak krátkou šňůrou povelem k tomu, abychom vzali do ruky návod. Má 44 stran, je napsán česky a obsahuje kvalitní nákresy. Nejde tedy o nějakou několikrát kopírovanou příručku, kterou výrobce dal k přístroji, aby zacpal ústa spotřebitelům, kteří vědí, že na návod v rodném jazyce mají nárok, ale jde o skutečně kvalitní příručku bez pravopisných chyb a - jak jsme už uvedli - nikoli s fotografiemi, ale s nákresy. Výrobce si tedy opravdu dal s tvorbou návodu práci.

Neobvykle začneme návodem

Ale! Pak příručku otevřete a zjistíte z nákresu, k čemu co na vysavači a na nabíjecí stanici slouží, pochopíte, proč na vás z krabice vypadla jakási lepenka, která na první pohled jako těsnění na vanu. Pak otočíte na stranu 6 a až do strany 14 se bojíte, co jste si to vlastně koupili domů za věc. Začíná to úvodní poznámkou a pokračuje kapitolou 1, která je věnována vaší osobní bezpečnosti. Pokud si chcete přečíst, co všechno se může stát a co s vysavačem nesmíte dělat, naskočí vám - a to vám garantuji - husí kůže. Výkřiky „Nebezpečí zasažení elektrickým proudem!", „Nebezpečí požáru!", „Nebezpečí výbuchu!", „Nebezpečí úrazu!" jsou korunovány výkřikem „Nebezpečí skřípnutí!", při kterém jsem si dokonce začal myslet na… (… to nejhorší). Dále je tu „Upozornění ! Nebezpečí poškození následkem neodborného použití!" a celé je to uzavřeno na straně 12-13 popisem laserového zařízení a magnetického pole a stupni ohrožení. Až sem jsem měl pocit, že jsem si do domácnosti koupil atomovou bombu, která co chvíli vybuchne.

Možná si můžete myslet, že to zlehčuji, ale je vidět, že společnost Vorwerk a její divize Kobold, která vysavače vyrábí, má dobré právníky. Varuje vás vlastně před vším, co se může stát, protože první, co děláte je, že se snažíte vysavač spustit. Což ale nejde. Baterie totiž není nabitá.

Příprava

První, co musíte udělat, je stisknout tlačítko na základnové stanici, aby se vám vyklopil kryt, který odhalí její vnitřní prostor. V něm je na umělohmotných „packách" upevněn síťový zdroj ne nepodobný tomu, který dostáváte k výkonnějšímu notebooku. A na dalších dvou držácích je pak srolován síťový kabel. Tohle je první překvapení, kterého se dočkáte, protože délku vývodu kabelu můžete nastavit přesně „tak akorát", aby síťová šňůra nepřekážela odvíjením nebo navíjením na zmíněné dva trny. Zkrátíte ji v případě, že máte zásuvku u země, prodloužíte ji, když máte zásuvky výše nad podlahou. Přesně tak, aby se šňůra robotickému vysavači nepletla při úklidu.

Dále zjistíte, že napájecí zdroj má zástrčku, která se dá z nabíjecí stanice vyjmout a zasunout přímo do vysavače. Takže máte dvě možnosti napájení, odvíjející se od toho, zda chcete nebo můžete používat nabíjecí stanici pro automatické dobíjení vysavače. Na vysvětlenou - kolem nabíjecí základny, pokud ji využijete pro automatické nabíjení vysavače, musí být půlkruhový prostor o poloměru půl metru. To proto, aby do nabíjecí stanice vysavač dokázal zacouvat při zajíždění po dokončení práce za účelem nabití baterie.

Na nabíjecí stanici ještě strhnete ochrannou fólii, zaslepující kontakty ve formě dvou asi 20 cm dlouhých kontaktů, které dávají energii vysavači přes dva na něm umístěné kontakty, které jsou na půlkulaté straně těla vysavače.

Pak se dozvíte něco o tom, že to, co jste považovali za těsnění k vaně, je vlastně magnetická fólie, která vymezuje okruh činnosti vysavače (přes tuto pásku vysavač nepřejede) ve zvolené místnosti. Nebo v místnostech - jak se totiž dozvíte dále, robotický vysavač VR100 je cestovatel a hned tak nějakého prahu mezi futry dveří se nelekne - až se mu to může stát osudným. Copak o to, on se nelekne ani tyče sušáku na prádlo. Je to tvor zvídavý.

Čtěte dále.

Kde je hlava?

Stále ale nevíte, jakým směrem se bude robotický vysavač pohybovat, protože po přiložení kontaktů těla vysavače na nabíjecí pásky v nabíjecí stanici vám oznámí, že se nabíjí - a vy se dozvíte, ke své radosti - že vám to prostřednictvím malého displeje na svém horním vílku sdělil česky, s háčky a s čárkami. Zvolit si samozřejmě můžete i jiný jazyk - dle libosti. Pokud stisknete hned vedle displeje umístěné tlačítko start, pak vám vysavač oznámí, že nikam nepojede, protože jeho baterie ještě není zcela nabitá, o čemž vám jen tak mimochodem informuje blikající proužek u symbolu baterie, který oznamuje, že vestavěný akumulátor typu Li-ion s napájecím napětí 14,4 V a s kapacitou 64 Wh láduje energií.

Co vám tedy zbývá? Mezitím si projdete návod, abyste zjistili, že baterie se do plně nabitého stavu uvede za cca dvě hodiny a v akumulátoru nashromážděná anergie pak bude stačit na šedesát minut uklízení. Dozvíte se, jak nastavit hodiny v přístroji (pokud jej dlouho nenabijete a vestavěný akumulátor se zcela vybije, informace o čase a dnu v týdnu se ztratí, hodiny nejsou zálohovány), jak nastavit jazyk komunikace, jak nastavit čas úklidu vysavače, tedy který den ho vypustíte do prostoru a v kolik hodin, jak nastavit kontrast displeje. Tady se zastavím, protože LED displej má modré podsvícení a je dost špatný i při nastavení nejvyššího kontrastu. Pohledový úhel na něj je totiž velmi úzký a tak, abyste si na něm něco přečetli v případě, že je vysavač v pohybu, musíte hlavu držet nad displejem kolmo k robotickému vysavači.

Stále ale nevíte, kde má hlavu a patu

Uspokojeni tím, že vysavač bude sloužit v době, kdy nebudete doma, vás opět vyžene z křesla, abyste stiskli na přístroji opětovně startovací tlačítko. A zase jdete příliš brzo! Takže zase zasednete do křesla. A začnete zjišťovat, proč je ten kdekým oceněný vysavač vlastně tak dobrý.

A dozvíte se, že v jednoduchosti je krása. A proto výrobce nedodává dálkové ovládání, u kterého vám stejně dojde kapacita v knoflíkové baterii tehdy, když s dálkově ovládaným vysavačem chcete vycouvat zpoza postele, takže tam musíte nakonec vlézt vy nebo vaše koště, abyste ho vystrkali ven.

Dále zvíte, že robotický vysavač VR100 uklízí dvěma způsoby, které můžete vybrat pomocí displeje a vedle něj umístěných nastavovacích tlačítek. První je běžný úklid - tedy normální režim. Tady si vysavač rozdělí uklízený prostor na čtverce (pokud to jde) o straně cca dva metry a ty pak postupným projížděním sem a tam čistí. Prostor může být samozřejmě i menší (například chodba), i s tím se dokáže poprat. Možná bych způsob úklidu přirovnal k orání pole, kde traktorista doorá brázdu, otočí se a vedle brázdy, kterou vyoral, udělá další - a tak pokračuje, až zorá celé pole, ale bojím se, jestli vůbec ještě někteří víte - odchováni nákupními centry a sezením u počítačů a herních konzolí - co je to traktor, brázda a orání. Ale můžete si to najít na YouTube.

Pak se náš robotický vysavač posune do dalšího čtverce, který leží vedle toho, který právě uklidil. A tak se to opakuje až do chvíle, kdy nemá co uklízet a tak se vrátí na základnu, tedy k nabíjecí stanici, kde se opět přisaje na dva kovové širokorozchodné prsy a začne z nich sát životadárnou energii.

Vzrušující pro vás je věta přesně uprostřed návodu, kde se píše: „V normálním režimu vysávání může vysavač překovávat objekty o výšce až 20 mm, například prahy dveří nebo koberce." Vstanete a jdete k robotickému vysavači, abyste zjistili, že stále ještě není nabito a nikam se nepojede. Čtete moc rychle. Jak zjistíte dále, robotický vysavač se skutečně vrhá přes všechno, co mu stojí nebo leží v cestě, až se mu to stalo několikrát osudným. Už teď uvedeme, že přes zkosený práh o výšce 22 mm sice vystrčil předek, ale pak z něj vycouval dolů zpět - nepřejel ho. Takže zase výrobce mluví pravdu.

Čtěte dále.

Vracíte se opět ke čtení návodu a zjistíte, že tu je ještě režim Spot, kdy vysavač se trpělivě pohybuje opět v paralelních liniích, ale rozmezí jeho úklidu je omezeno prostorem 1,2 x 1,2 metru. Po uklizení této „skvrny" se pak vrátí do místa, kde jste ho vypustili.

Dozvíte se i to, že vysavač lze uvést do stavu spánku stiskem tlačítka start na dvě sekundy, kdy přeruší svou činnost a dalším stiskem téhož tlačítka se probudí a jede dál - pokračuje tedy tam, kde přestal. To využijete třeba tehdy, když vám někdo volá. Trochu předběhnu - tohle nebyl dobrý příklad, jak se dočtete dále, při práci vysavače můžete totiž klidně i telefonovat! Takže třeba tehdy, když chcete v dráze vysavače třeba něco přemístit. To by mohl být případ vhodnější.

A protože si budete opravdu muset ještě chvíli na dobití počkat, zjistíte, že filtr se zásobníkem na smetí se vyjímá z horní části vysavače vyklopením (jak později zjistíte, jde to snadno) a nádobky na smetí se pak vyklepává do koše.

Filtr není omyvatelný - na to pozor! Dozvíte se i to, jak se vyjímá kartáč, který hrne smetí do nasávacího ústí na spodku přístroje. To je důležité vědět zvláště tehdy, když máte dlouhovlasou přítelkyni. Jednou za čas totiž záště budete muset kartáč vyjmout, vzít si středně velké nůžky, a nad rozloženými novinami vlasy přestřihávat a ručně vyjímat. Je to zábavné, něco jako kdysi naše babičky trhaly husí peří. Když si kýchnete, můžete uklízet znovu.

Čistit je třeba i senzory, kterými si vysavač „ohmatává" prostor, kam jede a díky kterým nemůže třeba spadnout ze schodů (vyzkoušeno). Tady už začnete konečně tušit, kde je předek přístroje a kde je jeho zadek, tedy, kde má hlavu a patu.

Pak se dozvíte, že třeba je čistit i boční „přihrnovací" kartáček, který odmetá špínu ode zdi nebo od předmětů, kolem kterých se pohybuje. Jak zjistíte dále, je tu někdy k ničemu. A to už máte jistotu. Vydavač pojede určitě tou „useknutou" stranou kupředu!

Dojdete pomalu na konec návodu.

Pojedeme?

Mezitím se vysavač nabil na plnou kapacitu. Baterii je ale dobré nechat třikrát po sobě v co nejkratším čase opakovaně zcela nabít a pak i zcela vybít. Vědci sice tvrdí, že to u baterií typu Li-ion už neplatí, ale - garantuji vám opět - že si prostě výjezd zásahové uklízecí robotické jednotky nebudete chtít nechat ujít a že s ním uklidíte celý byt. Pak pozvete sousedy… NO a ono to tak nějak vlastně natřikrát vyjde.

Tady zjistíte, že strategie úklidu domácnosti je zcela jiná, než u klasického vysavače, kde děláte sací hadicí směšné pohyby sem a tam. A to třeba někdo jednou do měsíce nebo několikrát do roka (muži, kteří o sobě říkají, že jsou praktičtí), několikrát v měsíci (normální rodiny), jednou týdně (čistotná přítelkyně) až obden (metrosexuálové a moje bývalá přítelkyně).

Důvodem přechodu na jiné zvyklosti, které ale můžete automatizovat vypouštěním robotického vysavače v určitých dnech a hodinách, je velikost nádržky na prach, která je zcela limitujícím faktorem. S tímto vysavačem - na to důrazně upozorňuji - nelze dělat velký úklid, pouze udržovat stálý stav. To znamená, pokud máte zvířata, pak vypustit vysavač třeba i každý den. I když: on nesmí jezdit, když je doma zvíře nebo malé děcko, jak se píše ve varovné části návodu. Takže třeba když jdete venčit psa.

Je dobré zvyknout si okamžitě po úklidu nebo - pokud byl úklid prováděn v době vaší nepřítomnosti po vašem návratu domů - vysypat nádržku na smetí. Pokud je plná, vysavač nemá žádný tah. A nic neuklidí. Jen se projede. Za vaše peníze.

No teď už skutečně jedeme!

Stisknete tlačítko start. A vysavač vyjede.

Jede dopředu, takže si ověřujete, že skutečně „hlava" je tam, co je rovná čelní stěna.

Pokud jste ale někdy měli doma nebo viděli v práci robotický vysavač, vyrobený tak před dvěma roky, ustrnete. Robotický vysavač Vorwerk Kobold VR100 je totiž mnohem tišší, než to, co jste mívali doma před ním. Přirovnal bych to ke stavu, kdy máte auto s malým motorem, který - vyhnán do vysokých otáček - kvílí, a srovnali jeho zvuk s vysokoobjemovým motorem Audi nebo Mercedes.

Žádné kvílení, ze kterého vás bolí uši a kdy sousedi - důchodci, kteří jsou celý den doma, musejí poslouchat při výjezdu staršího modelu nepřeslechnutelný hvízdavý zvuk, který je (i vás) dovádí k šílenství. Ne. Tady je - když to přeženu - tak na dlaždicích slyšet vrčení otáčejících se hnaných kol, respektive to, jak vzorek velkých kol jede po kuchyňské dlažbě.

Během prvních několik decimetrů jízdy robotického vysavače si všimnete jedné věci - jeho sací výkon je tak velký, že nasává i menší částice, které jsou třeba i dva centimetry od něj. Proto moje poznámka o tom, že není nutné přihrnovací kolečko, které ale stejně nepracuje stoprocentně, jak se dozvíte dále.

Robot vyrazí do prostoru nízkou rychlostí a jede, až narazí na zeď. Nebo na židli. Nebo na nohu stolku. Ale to jen v případě, že ji díky laserovým čidlům „nevidí" dopředu. Překážku se pak snaží obklíčit tak, aby byl p u ní vždy pravou stranou, kde má přihrnovací kartáček. Pokud jede podél stěny, jeho zadní levé kolo se dokonce točí rychleji, takže nejede kolem zdi rovnoběžně, ale jakoby trochu do ní „zakousnut", aspoň mi to tak připadalo. A mete a mete. A vysává. Pokud máte u země položeny u zdi třeba kabely vedoucí k televizi od antény, rychle je ukliďte, protože přimetací kolečko je vtáhne pod vysavač a je konec, vysavač se z této situace už nevyhrabe.

Ale pokračujeme dále ve sledování toho, jakou inteligencí výrobce robotický vysavač vybavil. Vysavač si tedy nejprve vymezí prostor, ve kterém se bude pohybovat, o rozměru cca 2 x 2 metry. A jezdí nejprve po jeho obvodu. Jakmile se ale vzdálí od stěny, pak se rozjede možná až trojnásobnou rychlostí a vysává v paralelních liniích. Jakmile vyčistí celý prostor, vyrazí do vedlejšího čtverce.

Tady máme dvě věci. První je, že robot si ukládá zřejmě do své paměti prostor, který si nejprve postupně pomalu mapuje a poté jej celý vyčistí. Při testech dokázal vyjet z obýváku do kuchyně, kousek jí vyčistil, pak vyjel na chodbu doprava ven z kuchyně a přitom zjistil, že chodba vede i na druhou stranu. Nejprve tedy uklidil chodbu vedoucí doprava (protože má přimetací kartáček na pravé straně ve směru jízdy), pak uklidil celou kuchyň a poté se vrátil na chodbu, která vede z kuchyně doleva. Tu uklidil, projel neohroženě kuchyní aby našel v obýváku nabíjecí stanici, do které nacouval roztomilým způsobem: třese zadkem jako králík ocáskem, když mu dáte pampelišku.

Druhou věcí je, že se nemusíte bát o záclony, i když je máte až k zemi. Přijede k nim, zjistí, že tam jsou, a jede těsně kolem nich. Jen jednou za čtyřicet vypuštění se nám do záclony zacuchal a to proto, že byly otevřené dveře a poryv větru mu záclonu nasunul pod přimetací kartáček a vysavač chtěl záclonu sežrat. Pak se na ní oběsil. Doporučení zní - pokud ho budete vypouštět, pak zavírejte okna, máte-li dlouhé záclony nebo je raději zdvihněte, abyste se nedivili, až se vrátíte domů, jak se s nimi robot snažil poprat.

Přimetací kartáček nepracuje v rozích naplno - ani to nejde. Například v rozích futer: jede podél zdi a zjistí, že tam je futro, začne pomalu zatáčet doprava a vymete za rohem všechno. Pak jede podél prahu a zjistí, že zde je druhé futro - odbočí a smetí tam uložené zůstane dále na místě. Stejně tak je to i při úklidu v menších prostorech a nepomůže ani režim spot. Nechává tedy kolem některých rohů kupky smetí zhruba do šesti sedmi centimetrů ode zdi.

Jinak se nám vysavač jevil jako hrdina. Bez bázně a hany se pustil do souboje s trubkou o průměru 10 mm od sušáku na prádlo. Vrhl se na ni, přejel ji a pak se zasekl. Chvíli bojoval, pak ale zařadil na jednom kole zpětných chod a na druhém plnou parou vřed, pootočil se, aby pak prudce akceleroval a trubku přeskočil! Za to od nás získal cenné body!

Ale dostali jsme ho! Před vchodem do sklepa je rohožka. Ta na dlažbě klouže. On na ni vjel, kolo posunulo rohožku proti směru jeho pohybu a tak zařadil zpátečku a rohožka zase putovala dopředu. Po několika minutách usilovného zápasu jsem ho rukou posunul kupředu.

Robot je naváděn laserovým systémem a je úžasné, jak složité prostory si zapamatuje, protože při návratu k nabíjecí stanici ji náhodně nehledá, ale jede na jistotu. A další skvělá věc. Starší robotické vysavače si vymezovaly prostor uklízení narážením do zdí i nábytku a to tak silně, že dokázaly shodit na zem třeba i vázu. Navíc to doprovázely zvukové efekty narážení, nepřeslechnutelně se šířící i po konstrukci domu. Vorwerk Kobold sice taky naráží, ale v malé rychlosti. A navíc: není to slyšet! To je opravdu velká výhoda, když už narazí, tak pomalu a potichu!

Opakujeme, že malou rychlostí jede kolem stěn a pak zrychlí, až když má před sebou prostor, a postupuje přitom od stěn směrem ke středu vysávaného čtverce. Pokud byste mu ale nastražili doprostřed tohoto čtverce nějakou překážku, vidí ji a dokáže včas zabrzdit.

A ještě něco. Skvělý je tento bojovník s prachem v ložnici, pokud máte postele s postranicemi, umístěnými nad zemí minimálně 10,5 centimetru. Vjede tam, a pak vám předá skoro celou plochu pod postelí uklizenou. Ale pozor. U klasických skříněk Ikea s nožičkami, pod ně dokáže vjet, tedy lépe řečeno, nasouká se pod ně, ale zpoza nich už nevyjede a musíte mu pomoci. Doporučujeme tedy vyzkoušet, kam se vysavač vejde, a zakázat mu prostřednictvím magnetických pásků vjezd tam, kde se motá nebo nemá co dělat. Výška otvoru v nábytku musí být vyšší než 100 mm (raději 105 mm), aby dokázal spolehlivě vyjet ven, nejvyšší částí vysavače je totiž navigační jednotka, což je kolečko na zádi přístroje (teď, když víme, kde je předek a kde je zadek, tedy, kde má vysavač hlavu a kde má patu).

Vysavač odjede do své základnové stanice po provedení celého úklidu. To znamená, že nejezdí „od ničeho k ničemu", ale uklidí všechny čtverce, které si uložil do své paměti jako digitální mapu a pak se odporučí. Při této spanilé jízdě za energií hlásá na jeho zádech displej zprávu: „Hotovo. Vracím se na základnu." Roztomilé.

Na základnu se ale u velkých místností začne vracet i tehdy, když pozná, že mu dochází dech a baterie začínají být vybité. Při většině pokusů se mu podařilo dojet až do cíle - k životodárným dvěma lištám plnými krásné, sladké, osvěžující, život budící elektrické energie. Pokud ho spustíte jen tak letmo, tedy ne ze základny, vrátí se vám sám na místo, kde jste ho vypustili do prostoru.

Poslední odstavec je připomínka k režimu jízdy a k sacímu výkonu. Robotický vysavač vyfukuje vzduch směrem dozadu. A tady se můžete setkat s jevem, který jsme pozorovali při jeho první jízdě. Smítko, které nedokázal nasát poprvé, si pak po průjezdu „odfoukl" do už uklizené oblasti, takže tam zůstalo. Prostě počítejte s tím, že se může stát, že menší kousky budou naváty do už uklizeného prostoru. Četností používání se eliminuje počet takových smítek, a vy můžete mít svůj byt neustále jako klícku. Jediné, co bychom mohli hodnotit jako nedotaženost, je výfuk. Ten by měl směřovat vzduch ne směrem k zemi, ale nahoru. Ale to jsme hodně velcí puntičkáři.

A málem bychom zapomněli. Ideálním prostředím pro úklid je rovná podlaha, tedy plovoucí nebo dřevěná, dlaždičky mu rovněž nečiní problémy, stejně jako koberec s krátkým vlasem. Na něj i z něj dokáže najíždět i sjíždět bez problémů díky velmi dobře vymyšlenému systému pohonu hnacích kol.

Vysavač nelze hodnotit - i vzhledem k jednotlivým výtkám - jinak, než:

Hodnocení DigitálníDomácnosti.cz: vynikající.