TV Tip: Medvěd hnědý, dokážeme s ním žít?
Medvěd hnědý je jediný zástupce své čeledi, který se vyskytoval a vzácně i vyskytuje na území České republiky. Jde o největší evropskou šelmu a spolu s medvědem ledním a medvědem grizzly o vůbec největší druh suchozemského predátora. V Evropě žije zhruba 14 000, od západního Španělska po východní Rusko, od severní Skandinávie po jižní Rumunsko a Bulharsko.
Zajímavé je, že se vůbec nevyskytuje na Britských ostrovech a ve Skandinávii a Francii je kriticky ohrožený.
A tak se v roce 1996 francouzská vláda rozhodla posílit populaci programem
znovuzavedení medvědů ze Slovinska, na hornaté příhraniční oblasti mezi Francií
a Španělskem tak nyní žije přibližně 50 medvědů hnědých. Velice nízký počet volně žijících jedinců byl zaznamenán také
ve střední Evropě.
A právě návrat medvědů hnědých do střední
Evropy je jeden z nejzajímavějších, ale také nejkontroverznějších projektů
v historii Evropy. Například v České republice byl poslední medvěd zastřelen na
Moravě v roce 1887. Minimálně šest generací Čechů tedy medvěda hnědého nikdy ve
volné přírodě nepotkalo. Pronásledovaní velkých šelem bylo hlavním důvodem
výrazné redukce až do úplného vymizení.
Velmi intenzivně byli
medvědi, spolu s dalšími šelmami, pronásledováni v tereziánských
i josefínských časech, kdy byl, jednoduše řečeno, umožněn lov medvědů
téměř komukoliv.
Slovensko je oproti České
republice na tom diametrálně jinak v počtu medvědů. Ve volné přírodě jich
tam žije více jak dva tisíce jedinců, některé odhady udávají až 3 tisíce
medvědů. A právě u našich sousedů dochází k častým střetům s těmito
velkými šelmami a jejich ochrana rozděluje lidí na dva tábory. Na ty, kteří
podporuji jejich ochranu, uvědomují si lidský zásah do jejich přirozeného
prostředí a zmenšující se prostor pro jich žití a na ty, kteří v nich vidí
nebezpečné, útočící šelmy, jejichž populaci je třeba regulovat odstřelem.
V tomto směru je nesmírně důležitá edukace obyvatelstva
Z obecného pohledu
však můžeme říct, že medvědů je málo, biologická
rozmanitost se nejen ve střední Evropě, ale i celosvětově ztrácí, takže návrat
původních druhů do volné přírody smysl dává. Medvěd je prostě důležitým
zvířetem pro udržovaní rovnováhy ekosystému v našich končinách. Jenže
proti tomu stojí argument, že medvědi se nebojí přijít do blízkosti člověka a
tam působit velké škody. Nejde jen o dělání nepořádku ve formě převrácených popelnic,
když hledají jídlo, jde především o napadnutí a úhyn hospodářských zvířat a
také o napadení člověka.
Vlci, kteří se do volné přírody také
nedávno vrátili, a kteří také dokážou napáchat škody na zvířatech však na
člověka neútočí, a to je odlišuje od medvědů. Medvědi sice člověka na svém
jídelníčku nemají, ale při vyrušení brání své teritorium a chrání mláďata. Útoky na člověka jsou
vlastně jen nedorozuměním z nečekaných setkání.
V rámci projektu
návratu medvědů se snaží vědci na
Slovensku, ve Slovinsku, Rumunsku, Polsku, v Itálii a ve Francii pochopit
potřeby medvědů, význam jejich stanovišť, a podporovat tak návrat medvědů do
jejich přirozeného prostředí. Nebezpečí pro člověka však nelze brát na lehkou
váhu, a tak se logicky v programu názorově střetávají různé zájmové
skupiny.
Prostřednictvím dokumentu Návrat
medvědů, který uvede kanál Viasat
Nature v pondělí 17.
května v 17.00 (opakování v
neděli 30. května v 15.20) máte možnost udělat si vlastní názor, zvážit
mnohé argumenty a odpovědět si na otázku: medvěd hnědý, dokážeme s ním žít?
Zveřejněno: 12. 05. 2021