TV Tip: Tenká hranice od nenávisti k ochraně
Běžná situace: plavete si v moři a nejednou vás napadne žralok. Šok, panika – a dle stavu, v jakém se ze šlamastyky dostanete – posttraumatický stav. Každý běžný smrtelník by se po napadení žralokem obrátil k tomuto živočišnému druhu zády.
Opačnou strategii však pojal za svou Mick Fanning,
trojnásobný mistr světa, vítěz 22 závodů světového poháru v surfingu,
kterého při finálovém klání v závodě v Jeffreys Bay 2015, napadl žralok. Jen
jeho duchapřítomnost, kdy kopl žraloka a snažil se dostat prkno mezi něj a
žraloka mu zachránila nejen život, ale i nezpůsobila žádná vážná zranění.
Nikdo by se nemohl
divit, kdyby na adresu žraloka bílého plynuly slova vášně a opovržení, jenže tohle
není situace stejná, jako když si odřete koleno po pádu z kola. Tohle je
něco víc. Sám Mick svoji tehdejší situaci hodnotil slovy: „Chystal jsem se
pádlovat z vlny dolů a v okamžiku, kdy jsem šel na to, otočím se a uslyším
šplouchnutí. Cítil jsem, jak mě nějaká ploutev zasáhla přímo do hlavy. Byl to
ocas žraloka. Na chvíli jsem zkameněl! Začal jsem tedy plavat co nejrychleji
pryč.“ Video a popis této situace obletěl svět a stal se hlavní zprávou
mnoha médií.
Za pomoci organizátorů i samotných závodníků vyvázl
z této dramatické situace bez zranění, pouze s psychickou újmou. Na
dva roky přerušil svoji profesionální kariéru, aby se vrátil a zkusil znovu
bojovat o nejvyšší mety. Když pak v roce 2018 ukončil Mick svoji
profesionální činnost, celou dobu mu tato situace nedala spát. Sám přiznává, že
pořád o zmíněné situaci přemýšlel, a i když před veřejností měl statečný výraz
v obličeji, v podvědomí přiznával neustálý strach.
Tohle přemýšlení má
hlubší význam, než byste čekali. Od běžného „proč právě já“ se Mick zaobírá
myšlenkou proč žralok útočil. A snaží se pochopit jeho důvody. Faktem je, že
z důvodu globalizace se čím dál více zmenšují hranice mezi přirozenou
lokalitou žraloků a lidí, nedostatek potravy v důsledku rybolovu nutí
žraloky nacházet nová loviště a ty jsou bohužel na úkor nás, lidí. A predátoři,
i když primárně nejsou lidskými zabijáky, svůj instinkt uplatní
v okamžiku, kdy jim k tomu dáme příležitost. Stejně tak jako když
psovi berete žrádlo, zaútočí žralok v důsledku vašeho chování, byť vám vaše
chování přijde jakkoliv normální. Cachtání, plácání do vln, zvuky, křik a
samotná lidskost je však impulzem pro útok. A zde přichází na řadu změna
chování samotného Micka Fanninga. Klade si prostou otázku, proč?
Podle profesora
Colina Simpendorfera je zřejmé, že žraloci jsou extrémně ohroženi lidmi a
nikoliv naopak, že lidé jsou ohroženi žraloky. Kvůli „ploutvím“ a nadměrnému
rybolovu přicházíme o 50 až 100 milionů žraloků ročně! A to je prostě
zničující! Nejen pro tento fakt, ale pro mnohé další věci, které v rámci
ekosystému svými aktivitami lidstvo narušuje, se Mick rozhodl situaci řešit a zabývat
se jí. Potlačil svůj vlastní strach, vrhl se znovu do vln, byť tentokrát
v plovoucí kleci na zádi průzkumných lodí a rozhodl se pomoci při záchraně
žraloků. Osobní zkušenost Micka Fanninga slibuje, že se nebude jednat o pouhou odvetu,
nýbrž o pochopení, proč a jak žraloci útočí a jak lze skloubit naše společné
soužití.
Celému snažení pomohlo přátelství s režisérem Taylorem
Steelem, se kterým před lety Mick připravoval dokument o surfaření. Myšlenku
spojit vlastní zkušenost s vědeckým názorem tak přináší pozoruhodný
dokument Zachraňte žraloky, který mohou diváci shlédnout v sobotu 12.6. od 14.40, a to oba díly hned po sobě, nebo při opakování
ve středu 16.6. ve 20.05 první část a ve středu 23.6. ve stejný čas druhou
část.
V rámci dokumentu Mick spolupracuje s Davem
Wardem, který se původně zaměřoval na omezení nelegálního pytláctví divoké
zvěře, zvlášť nosorožců v jihoafrickém národním parku Kruger. Jeho
technologická řešení se ukázala jako účinná i ve výzkumu žraloků a vědy, jak je
možné zachránit žraloky před vyhynutím.
Dalším členem záchranné
mise je Carole Griedley, která z pozice senior ředitelky společnosti Cisco
poskytla nejnovější software a technologie pro toto unikátní prostředí a přijala
šanci stát se certifikovaným potápěčem a přiblížit se žralokům.
Dr. Charlie Huveneers, který vlastní doktorát na Macquarie
University v oboru biologie a ekologie žraloků přispěl do výzkumu nasazením akustického
značkovacího a monitorovacího systému žraloků. Již zmíněný Colin Simpfendorfer
je profesorem mořské biologie na Vysoké škole vědy a techniky, který má více
než 25 let zkušeností s výzkumem žraloků a jeho názory mají velkou váhu. Dr.
Neil Hammerschlag je mořský ekolog a působí také jako ředitel Shark Research
& Conservation Programme na University of Miami. Neilův výzkum se soustředí
na behaviorální ekologii, biologii ochrany a ekologii pohybu mořských
predátorů, zejména žraloků.
V neposlední řadě je zde Cristina Zenato, domorodkyně
z deštného pralesa, v němž si vytvořila vášeň pro přírodu a divočinu.
Před více než dvaceti pěti lety cestovala na Bahamy, aby se naučila potápět,
pracovala s více než tuctem žraloků různých druhů na mnoha místech a její
hlavní prací je žralok karibský v jejím domě na Bahamách. Cristina je mimochodem
také jednou z prvních osob na světě, která jemným dotykem dokázala navodit
stav relaxace u žraloků karibských.
Mají žraloci pod taktovkou všech zmíněných osobností šanci
přežít? Možná ano, možná ne. My však věříme, že ano. Odpovědi na všechny vaše
otázky hledejte v červnu na Viasat Nature
v pásmu pořadů: Sezóna žraloků, během kterého bude odvysílán i zmíněný
dokument Zachraňte žraloky.
Trailer: https://youtu.be/CXu2p2CrNgE
Zveřejněno: 09. 06. 2021